|
|
Role well-beingu v profesním životě vysokoškolských učitelů a návrh aktivit pro jeho zlepšení
Erlebachová, Kateřina ; Kočí, Jana (vedoucí práce) ; High, Radka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá well-beingem vysokoškolských učitelů. Cílem bylo navrhnout aktivity, které se dají zařadit do života vysokoškolských učitelů a vedou ke zlepšení jejich well- beingu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá definováním well-beingu a vysvětlením různých přístupů k jeho definici. Dále je zde uveden popis dalších teoreticky významných východisek, vedoucích k osobní pohodě. Těmito východisky jsou spirituální a kognitivní well-being, některá témata pozitivní psychologie (fyzické zdraví, sociální zdraví, optimismus, vděčnost), Maslowova pyramida potřeb, hygge a Okinawský program. V teoretické části je také vysvětleno spojení práce s well-beingem a představení rizikových faktorů učitelského povolání, jako jsou stres a syndrom vyhoření. V neposlední řadě je zde uveden popis náplně práce vysokoškolských učitelů, který má za účel představit širokou škálu činností, které je v této práci nutné vykonávat. V praktické části je navrženo v osmi kapitolách 42 aktivit, jež odpovídají klasifikaci samotného well-beingu Harvardovou univerzitou. Tyto druhy well-beingu jsou well-being emoční, prostředí, finanční, intelektuální, fyzický, vztahový, spirituální a odborný. Zlepšování každého z představených well-beingů vede k celkové osobní pohodě. V...
|
|
|
Syndrom vyhoření u vysokoškolských pedagogů - mezinárodní srovnávací studie
Černíková, Barbora ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
V této diplomové práci je pozornost věnována výskytu syndromu vyhoření u vysokoškolských pedagogů, kteří doposud byli ve spojitosti s touto tematikou spíše opomíjeni. Teoretická část přináší analýzu současných poznatků o vývoji pojetí syndromu vyhoření od počátků zájmu o tuto problematiku v 70. letech 20. století do současnosti, s akcentem kladeným právě na učitelskou profesi zejména v terciárním sektoru vzdělávání. V empirické části je ověřován výzkumný předpoklad o odlišné míře syndromu vyhoření vysokoškolských pedagogů v zemi bývalého Východního bloku a západoevropské země. Tato mezinárodní studie srovnává úroveň vyhoření u učitelů filozofických fakult české Univerzity Karlovy a německé Universität Regensburg. Za účelem dosažení ucelenějšího pohledu na tuto problematiku byla zkoumána i míra životní angažovanosti a depresivity. Data byla snímána za pomoci Copenhagen Burnout Inventory, Life Engagement Test, Beckovy sebeposuzovací škály depresivity a dotazníku sociodemografických údajů. Základní výzkumný předpoklad o odlišnosti prožívání míry vyhoření, životní angažovanosti a depresivity u českých a německých vysokoškolských pedagogů se potvrdil pouze v jedné subškále syndromu vyhoření, a sice v subškále ve směru ke studentům. Dále byla potvrzena hypotéza ohledně negativní korelace syndromu...
|
|
|
Syndrom vyhoření u vysokoškolských pedagogů - mezinárodní srovnávací studie
Černíková, Barbora ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
V této diplomové práci je pozornost věnována výskytu syndromu vyhoření u vysokoškolských pedagogů, kteří doposud byli ve spojitosti s touto tematikou spíše opomíjeni. Teoretická část přináší analýzu současných poznatků o vývoji pojetí syndromu vyhoření od počátků zájmu o tuto problematiku v 70. letech 20. století do současnosti, s akcentem kladeným právě na učitelskou profesi zejména v terciárním sektoru vzdělávání. V empirické části je ověřován výzkumný předpoklad o odlišné míře syndromu vyhoření vysokoškolských pedagogů v zemi bývalého Východního bloku a západoevropské země. Tato mezinárodní studie srovnává úroveň vyhoření u učitelů filozofických fakult české Univerzity Karlovy a německé Universität Regensburg. Za účelem dosažení ucelenějšího pohledu na tuto problematiku byla zkoumána i míra životní angažovanosti a depresivity. Data byla snímána za pomoci Copenhagen Burnout Inventory, Life Engagement Test, Beckovy sebeposuzovací škály depresivity a dotazníku sociodemografických údajů. Základní výzkumný předpoklad o odlišnosti prožívání míry vyhoření, životní angažovanosti a depresivity u českých a německých vysokoškolských pedagogů se potvrdil pouze v jedné subškále syndromu vyhoření, a sice v subškále ve směru ke studentům. Dále byla potvrzena hypotéza ohledně negativní korelace syndromu...
|
|
|
Významné osobnosti brněnské francouzské filologie od počátků do dneška.
KOUŘILOVÁ, Iva
Tématem práce jsou významné osobnosti brněnské francouzské filologie od počátků do dneška. Pojednává zejména o jedné osobnosti - Otakaru Novákovi. Práce je rozdělena na dvě části. První část popisuje život a dílo Otakara Nováka před jeho profesním působením v Brně, část druhá pak popisuje jeho život a dílo od začátku jeho brněnského působení až do smrti. Otakar Novák se narodil 28. prosince 1905 ve Vídni. Studoval český a francouzský jazyk na univerzitě v Brně. Od roku 1946 pracoval jako asistent na Karlově univerzitě a v roce 1952 byl přesunut do Brna, kde působil až do konce kariéry. Kromě toho, že byl skvělý pedagog, přednášel na mnoha konferencích v Československu i zahraničí, publikoval sedm knih a desítky článků, zpráv a recenzí zejména o francouzské literatuře, mnoho předmluv či doslovů ke klasickým dílům francouzské literatury. V roce 1969 byl zvolen předsedou Kruhu moderních filologů a v roce 1964 byl jmenován profesorem pro dějiny francouzské literatury. Otakar Novák byl ve své době ústřední postavou brněnské romanistiky a rozhodujícím způsobem se zasloužil o její rozvoj v oblasti francouzské literární historie a pomáhal jí udržovat mezinárodně srovnatelnou úroveň.
|
|
|
Zdroje autority vysokoškolského učitele v rámci procesu edukace
POLÁŠKOVÁ, Petra
Tématem této bakalářské práce jsou "Zdroje autority vysokoškolského učitele v rámci procesu edukace." Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a na část praktickou. Teoretická část se zabývá rozborem dané problematiky zdrojů autority vysokoškolského učitele v rámci procesu edukace. V praktické části bylo provedeno kvantitativní dotazníkové šetření. Dotazníky byly rozdány studentům Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Před zpracováním výzkumu byly zvoleny dva cíle. Prvním cílem výzkumu bakalářské práce bylo zjistit a analyzovat rozdíly hodnocení autority učitelů ze strany vysokoškolských studentů. Druhým cílem bylo popsat klíčové zdroje autority vysokoškolského učitele. Pro dosažení vytčených cílů byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza předpokládala, že studenti jsou schopni reflektovat svůj vztah k učitelům i problematiku jejich autority. Tato hypotéza byla potvrzena. V dotazníkovém šetření odpovídali respondenti na otázky dle svých vlastních názorů a zkušeností. Druhá hypotéza, která předpokládala, že studenti považují autoritu pedagoga ve škole za důležitou, byla potvrzena. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že pro respondenty autorita pedagoga ve škole má stále velký význam, i když bohužel pro mnohé respondenty se autorita ze škol vytrácí. Na základě zjištěných výsledků je možné tuto práci využít jako vhodný doplňující materiál týkající se výuky budoucích vysokoškolských učitelů nebo jako určitá zpětná vazba pro stávající učitele.
|
host ::
RSS.